Autor: Eliška Kuťáková

Sázení stromů se v posledních letech stalo celosvětovým trendem. Vzrostlý strom představuje obrovskou změnu v krajině a může ve své koruně hostit tisíce živočichů. Stromy pozitivně ovlivňují vodní režim krajiny, v zástavbě balancují teplotní výkyvy, zlepšují kvalitu ovzduší, a také jsou krásné. Zasadit strom je rychlé, ale docílit toho aby opravdu plnil svojí funkci v krajině, není jen tak. Takže ať už sázíte do svojí zahrádky, předzahrádky nebo vysazujete stromořadí podél cesty, tady je několik tipů, jak na to.

  1. Zelenou původním dřevinám. Stromy, které se přirozeně vyskytují v naší přírodě, jsou vždy nejlepší volbou. Nejenže se jim bude dobře dařit (jsou koneckonců skvěle přizpůsobené na naše podmínky), ale zároveň nejlépe poslouží jako zdroj potravy či úkrytů volně žijícím živočichům. Bezobratlí, ptáci, savci, ti všichni si také za staletí a tisíciletí „zvykli“ na svoje přirozené potravní zdroje a tyto jim prospívají lépe než ty nové a neznámé.
  2. Velkou červenou druhům invazním! Invazní druhy v krajině vytlačují ty původní a celkově představují hrozbu pro fungování celých ekosystémů. Z často vysazovaných druhů stromů jsou u nás mezi invazní řazeny například: trnovník akát, borovice vejmutovka, dub červený, střemcha pozdní nebo škumpa orobincová.
  3. Pozor na stanoviště. Stejně jako není vhodné sázet prostorově náročné dřeviny do těsné blízkosti budov, je třeba brát v úvahu i nároky jednotlivých druhů stromů na kvalitu půdy, dostupnost vody či oslunění daného místa, a vybírat je vždy s ohledem na tyto faktory. Problémem může být také zasolení půdy podél frekventovaných silnic, se kterým si ale například duby, jasan nebo javor babyka celkem úspěšně poradí.
  4. Co je okolo? Pokud vysazujeme strom, je dobré zohlednit i krajinný kontext. Pokud například v okolí zcela chybí potravní zdroje pro plodožravé ptáky, určitě jejich populace podpoříme výsadbou dřínu obecného, svídy, hlohů, jeřábů nebo třeba kaliny obecné. Naopak není úplně dobrý nápad sázet jalovce do blízkosti hrušňových sadů či zahrádek, protože právě jalovce jsou mezihostitelem rzi hrušňové, která mívá neblahý vliv na úrodu hrušek. Některá místa nejsou pak pro výsadbu stromů vhodná vůbec, příkladem mohou být louky s výskytem chráněných druhů rostlin či bezobratlých.
  5. Původ stromků. Když už jsme si jistí, jaký druh chceme sázet, určitě je dobré zvážit, kde si stromek obstaráme. Komerční dodavatelé často získávají osiva stromů i z jiných států a výsadbou stromů s tak vzdáleným původem vnášíme do naší přírody „cizí“ geny, které mohou ovlivnit životaschopnost místních populací dřevin. Podobně je obecně lepší volit „divokou“ formu daného druhu před šlechtěným, byť na pohled estetičtějším, kultivarem. Koneckonců, semena řady stromů je velmi snadné si obstarat a radost z vlastnoručně vypěstovaného dubu ze sebraného klíčícího žaludu je velká.
  6. Stromy už tu jsou! Ačkoliv je sázení stromů činnost všeobecně prospěšná, stejně důležitá je ochrana stromů, které již v krajině jsou. Koneckonců, než se z malého stromku stane úctyhodný velikán, trvá to minimálně vyšší desítky let. Mysleme na to tedy, pokud budeme uvažovat o kácení – a kácejme jenom v případě jednoznačného ohrožení osob nebo majetku.

Ať vám tedy vaše stromky (stromy) rostou a dělají hlavně radost!