Zkusili jste někdy pěstovat nějakou konkrétní odrůdu zeleniny nebo ovoce, která zrovna není hitem semenářských společností? Pravděpodobně jste se museli hned zkraje vypořádat s obtížnou dostupností nekonvenčního osiva či sadby. To ale není důvod, aby nám mizeli z regionů typické, generacemi osvědčené místní odrůdy, které jsou nejlépe adaptované na místní podmínky toho kterého stanoviště. Aby k sobě lidé s podobným zájmem snáze našli cestu, vznikly semínkovny. Proto, během léta, kdy vrcholí sezona sběru semen, je čas vhodný čas na to se připravit na příští rok, a možná se i zapojit do projektu semínkovny.

O tom, proč začít semenařit, jsme psali už jinde. Pokud se nechystáte ze semenaření dělat byznys, který podléhá regulacím s přísnými pravidly, s vlastní osivo vám umožní pěstovat oblíbené odrůdy rostlin levněji, šetrněji, a nezávisle na nabídce trhu. V neposlední řadě budete mít možnost proniknout do pěstování rostlin v celém jejích cyklu, nejenom od sazení ke sklizni plodů.

Pokud si chcete zajistit uspokojivou úrodu v dalších letech, vězte, že v semenaření není až tak nutná kvantita, ale zejména kvalita. Sdílení osiva v semínkovnách funguje na základě vzájemné důvěry. Osivo vkládané do semínkovny musí být určitě zdravé, reprodukovatelné a řádně označené. Na co si dát pozor, abyste si v této fázi dosavadní práci neznehodnotili?

1.      NESBÍREJTE SEMENA ZÍSKANÁ Z HYBRIDNÍCH ROSTLIN!

Hybridní rostliny se označují obvykle značkou F1. V dnešní době tento typ osiva převládá a většina osiva rajčat, paprik, okurek,… je hybridních. Jsou to semena, která musíte kupovat každý rok znovu. (Vidíte ten jasný příklad závislosti na producentech a prodejcích osiv?)
Proč to vadí?
Protože v přírodě bohužel platí pravidla genetiky: Zkříží-li se dvě odrůdy, má první generace jejich potomků (F1) shodné vlastnosti. Pokud ale tuto generaci dále křížíte, získáte potomstvo (F2), které již nebude ve svých vlastnostech jednotné. Sice je jistá šance, že část semen ponese totožné vlastnosti jako F1 generace, ale zbytek ponese vlastnosti různorodého charakteru, což vůbec nemusí odpovídat vašim potřebám. Proto: Semínka z rostlin hybridních, či získaná ze zakoupené zeleniny není vhodné používat k dalšímu množení. Pro semenaření vždy volte odrůdy, o nichž s jistotou víte, že nejsou hybridní!

2.      NEPOUŽÍVEJTE SEMENA ZÍSKANÁ Z „VYBĚHLIC“.

Plodiny jako mrkev jsou záludné, jelikož tvoří semena až v druhém roce (v prvním se tvoří kořen, který se sklízí jako zelenina). Pokud se stane, že mrkev tzv. vyběhne do květu již v prvním roce (nevytvoří kořen ke sklizni), může se leckdo zaradovat, že ušetří čas a sklidí semínka dříve.
Proč to vadí?
Semínka z vyběhlic totiž ponesou vlastnosti vyběhlice a s velkou pravděpodobností z nich vyrostou opět vyběhlice. Tudíž nebudou tvořit kořen (v případě mrkve), kvůli němuž plodinu pěstujeme…
Proto: Předčasně kvetoucí rostliny hoďte na kompost či domácím zvířatům. Nesemenařte ani salát, který jde do květu, aniž by vytvořil listovou růžici.

3.      POZOR NA SEMENAŘENÍ DÝNÍ, CUKET AP.

Tyto plodiny jsou totiž cizosprašné. Pokud tedy pěstujete vícero odrůd najednou na jednom pozemku, včely přenesou pyl mezi jednotlivými odrůdami.
Proč to vadí?
Dojde k nechtěnému křížení a z takových semen vám sice může vyrůst úžasná nová odrůda, ale v 90% budete výsledkem zklamáni, nakolik dochází k ředění vlastnosti původní odrůdy.
Proto: Nepodléhejte nadšení, že semenařit dýně a spol. je tak snadné. Pro semenaření těchto plodin se používá poměrně jednoduchá metoda, která spočívá v umělém opylení vybraných květů „tím správným protějškem“ (samozřejmě ne ze stejné rostliny), a jejich následné izolaci proti opylovačům. Pro semenaření použijete semena právě z těchto plodů. Budete tak mít jistotu, že ze semen cukety vám nevyroste například neforemný patison…

Další podmínkou je pěstování rostlin bez použití chemických hnojiv a postřiků, tedy v podstatě v bio kvalitě. Cílem projektu semínkoven je i motivace k přírodnímu zahradničení, které je trvale udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí.

Semínkovny jsou dnes u nás už dobře zavedené. Za pět let své existence můžete najít na 170 jednotlivých míst po celé republice, na kterých můžete směňovat svá semínka. Tak tedy sázejte, sklízejte, sdílejte! Třeba u nás v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim.